9. Přímluvná modlitba k uznání Mistra Jana Husa ze strany katolické církve

Na papežovu výzvu při jeho první návštěvě u nás, pracovala deset let ekumenická skupina historiků a teologů z různých církví, především z České republiky. Výsledkem práce bylo mimo jiné sympozium na Papežské lateránské univerzitě v Římě ve dnech 15. až 18. 12. 1999. Papež sv. Jan Pavel II. v závěrečném proslovu mimo jiné řekl: “… (Sympozium o Janu Husovi) … představuje další důležitou etapu pro hlubší pochopení života a díla dobře známého českého kazatele, jednoho z nejslavnějších mezi mnoha vynikajícími mistry, kteří vyšli z pražské univerzity. Hus je pamětihodnou postavou z mnoha důvodů. Ale je to zejména jeho morální odvaha, která z něj tváří v tvář protivenstvím a smrti učinila postavu zvláštního významu pro český národ, který byl v průběhu staletí také těžce zkoušen. … Dnes, v předvečer Velkého jubilea (tj. roku 2000), cítím povinnost vyjádřit hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Jan Hus vydán a nad následnou krutou ranou, která se tímto způsobem otevřela v myslích a srdcích českých lidí a stala se zdrojem konfliktů a rozdělení. … Rány uplynulých staletí musí být léčeny novým perspektivním pohledem do budoucnosti a nastolením zcela obnovených vztahů. Náš Pán Ježíš Kristus, který je `náš mír` a zbořil `zeď, která rozděluje` (Ef 2,14), ať řídí běh dějin vašeho lidu vstříc znovunalezené jednotě všech křesťanů, kterou si my všichni vroucně přejeme pro tisíciletí, na jehož prahu stojíme. … osobnost, jakou je Mistr Jan Hus, jež byla v minulosti velkým bodem sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení.”
(...)
K šestistému výročí smrti Mistra Jana Husa jmenoval svého mimořádného vyslance současný papež František. Je jím emeritní pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk, který po léta velmi pracoval ve vedení výše zmíněné ekumenické komise, zabývající se Mistrem Janem Husem. Ve svém jmenovacím dopise papež František mimo jiné píše:
Všechny přítomné pozvi svými slovy k ustavičnému napodobování Kristova života a k horlivému zachovávání Božích přikázání v každodenním životě. Tímto způsobem můžeme také rozvíjet ekumenický dialog, když přitom máme na paměti slova II. vatikánského koncilu: „Ať si všichni věřící křesťané uvědomí, že budou tím lépe podporovat, ba uskutečňovat jednotu křesťanů, čím čistší život podle evangelia se budou snažit vést. Neboť čím těsnější bude společenství, které je sjednocuje s Otcem, Slovem a Duchem, tím hlouběji a snadněji budou schopni rozvíjet vzájemné bratrství“ (Dekret o ekumenizmu čl. 7).
Modleme se, abychom byli schopni toto pozvání uskutečňovat.

Milosrdný Otče, tvůj Syn Ježíš Kristus nás vyzývá, abychom ho následovali svým životem podle evangelia. Je to bezpečná cesta k jednotě křesťanů. Dej, abychom všichni dokázali věrně po této cestě kráčet a dospěli tak k plné jednotě, aby svět uvěřil, že tys ho poslal jako Spasitele světa. Neboť on s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Amen

(Bohoslužba smíření k Husovu jubileu 20. června 2015)